Archiv úvodníků


O tom, jak se daří Kabátům na Tour Banditi 2013 aneb kraťoučký pohled do zpětného zrcátka na slovenskou část turné nám pro změnu zařídil Milan Špalek.

Že je letošní šňůra ďábelsky rychlá, o tom asi není pochyb. Stačí si pozorně prohlédnout kalendář a zjistíme, že mezi jednotlivými koncerty je pouze jeden den volna, až na Zvolen a Bratislavu, po nichž byly volné dny dva. Den po koncertě vyplňuje cesta do dalšího města, exkurze a návštěvy různých ústavů – např. pro handicapované děti a pak ty další, postižené žízní, jako jsou restaurace, noční bary, kluby, puby a další výchovné ústavy. Jejich návštěva se obvykle protáhne, takže zvuková zkouška pro Kabát je příhodně stanovena na 13. hodinu. Ale abychom byli objektivní, ona ta demontáž a montáž stage také něco sežere a mezi námi, vůbec nevím, jak to ti technici stíhají…

Takže když předevčírem večer zazvonil mobil, první otázka nemohla směřovat jinam:
„Tak co, nejste už unavený?“
Milan: „No a jak! Je to rychlý, samý přejezdy, pak nějaké ty domovy, spíš pro zdravotně postižený děti, přijedem tam, zahrajem a představ si, řekli nám, že jsme snad jediný, který tam choděj bez kamer a fotografů. Bejt to někdo jinej, už je ta charita večer ve V.I.P. zprávách“, dodává s úsměvem. „Takový jsme č…“(…a následoval jeden z výrazů pro mužský pohlavní orgán).
Chvíli jsem si pohrávala s představou, jaký že by to byl poutavý titulek, ale vzhledem ke zmíněným souvislostem, se to zrovna moc nehodí. Je dobře, že si kapela najde čas na tyhle lidi a důvodem vůbec není jejich kupní síla. Jsou zdrojem nefalšované radosti, tihle lidé s o něco těžším osudem. Když jim něco dáváš, hned vidíš, že se jim to líbí a vrátěj ti to tisíckrát zpátky, radost z prožitku se v nich nepřetváří v závist a už vůbec ne v kalkul, proč to asi děláš.

„Řekni mi, jsou rozdíly mezi českými a slovenskými fanoušky a vůbec jak to bylo letos na Slovensku?“
„Na Slovensku bylo teplo. Takový teplo, že ždímal i Pepa a dokonce ždímal i Tomáš, kterej nikdy neždíme. Myslím trika (smích). Jinak platí, že čím víc na východ, tím víc lidi jedou. Košice jeli nejvíc, Zvolen taky, zahlíd jsem lidi, jak stáli nahoře a tancovali, jen Bratislava trochu míň. Ta hala je dost nešikovná, špatně se zvučí. Třeba Marilyn Manson v Bratislavě vůbec nepřidával, jak byl naštvanej kvůli zvuku. Zvolen taky nemá nejlepší podmínky, ale tam to zase vyrovnali ty lidi, jestli nějak zaplnili halu nebo co, každopádně to znělo dobře. A atmosféru, dělaj lidi. Vždycky platí, že ty místa, kde nemaj až tak moc možností, mají skromnější nabídku, jsou divácky vděčnější, víc si to užijou, než někde, kde je každou chvíli něco, lidi jsou na to zvyklí a pak mají větší tendence hledat a šťourat na úkor toho, aby se bavili. A to se hned pozná“.

„Myslíš třeba akce playback…?“
(Smích)“No třeba to, že hrajem na playback…nevím, jak na to vždycky někdo přijde. Že by nám někde vypad zvuk nebo že jsme to stopli a začínali znovu…nebyl někde na nějakým jiným koncertě? To je nesmysl, maximálně když budu mluvit za sebe, třeba při Kdoví jestli furt koukám nahoru a tak někdy něco blbě zmáčknu, protože na to nevidím, ale to vím jen já, sakra, cos tam dal, ale to nemůže nikdo ani zjistit, ledaže by mi snad koukal na prsty. To nejde snad ani slyšet, kór když tam jsou subbasy. To je možná důvod, proč si myslel, že hrajem na playback, ale v něčem se musí trochu fouknout subbasy, aby si to sedlo pořádně na zadek a znělo to.“

„Ještě mi řekni něco o předkapelách. Jakto, že na Slovensku hraje Divokej Bill“?
„Protože nás kluci z Billů požádali, jestli by s námi nemohli jet Slovensko, aby se trochu ukázali před slovenským publikem, prej tam tu jejich muziku moc neznají, takže proto Divokej Bill na Slovensku.“

„A kdo bude v Brně a v Plzni, kam se chystám?“
„Víš, že ani nevím? Jen vím, že Brno zase bude v plechárně, takže trochu náročnější na zvukaře a taky na nás, když se ti to všechno furt vrací. Hurvajz jednou bouchne do bubnů a hned se ti to vrátí zpátky (smích). Pak Plzeň, po Plzni chtěj kluci, co bydlej v Praze spát ve svejch postelích a tak přijedou rovnou do Prahy“.

„A co dývko? Asi zbytečný se ptát, kde se bude točit, že?“
„Já bych byl rád, kdyby v Teplicích, ale bude to Praze. Kvůli jednodudušší manipulaci s technikou a taky to tam dobře zní. Jak to vezmeš ven, nikdy nevíš, jaký bude počasí a to je pak voser, když začne třeba pršet nebo úplně stačí vítr, rozhýbe skiny a všechno je to na nic. Škoda, ty Teplice by byly fakt dobrý, ale je to risk. Jinak do Teplic je prodáno skoro 20tisíc lístků. Bude to dobrý.“

„A co RfP? Docela překvápko, kdy jste tam byli naposled?“
„Je to asi pět let, s Čechomorem a Divokým Billem, jak měli to společný turné. To bylo dobrý, těšíme se i letos“.

„Ještě mi řekni,Terchová, letos opravdu ne? Byli jste tam teď třikrát za sebou a před tím ob jeden rok, my tam za vámi rádi jezdíme prudit, ono je tam dobře(smích)“.
„Jo já vím (smích), Terchová je dobrá. Ale letos ne“.
„Vy jste vůbec letos tak trochu zamíchali slovenskýma festama, myslím těma tradičníma a zvolili jste nová místa i v Čechách a na Moravě, že?“
„Jo někde jsou už na nás hodně zvyklí, ale ono to není všechno tak jednoduché, jak to vypadá. Ve hře je spousta věcí, technických i organizačních a hodně záleží na dohodě. Zkrátka je to všechno živý a tak se dost věcí i několikrát změní, než si to sedne.“
„Mám tomu rozumět tak, že „termínovka“ není ještě ustálená?“
„ Možná už je, možná ještě není. My totiž nesmíme ani naznačovat (smích)“.

„Tak dobrá(smích). Na závěr ti chci vyřídit dva vzkazy. Jeden je od starých rockerů z Domousnice, od Žízní z Rock Clubu Žízeň, kteří celé kapele vzkazují, že Kabáti jsou český Beatles a že se na vás těší na RfP a v září do MB.“
„No tak to je silný, že děkujem.“
„A ten druhý vám posílají všichni účastníci letošních zvukovek a srazů v nahrávacím studiu apod. a za ně tlumočí Janinka, ale je to docela dlouhý!"
"Tak dík všem a to dlouhý mi dáš v Plzni."

A vám ostatním to dávám sem:

Janinka 06.05. 2013:
Turné se nám přehouplo do druhé poloviny, fanklubáci, kteří "již viděli", jsou nadšení a ostatní se těší, že ten "jejich" koncert už co nevidět přijde.
Kluci z kapely jsou báječní a ochotní a mně to nedá, abych jim alespoň pár slovy nevyjádřila uznání a dík:

Ráda bych poděkovala všem členům kapely Kabát za nesmírnou laskavost, trpělivost a vstřícnost, se kterou se nám, fanklubákům věnujete.
Za to, že nám umožňujete navštěvovat všechny zvukovky během turné, že nám podepisujete všechno možné a fotíte se s námi, i když vám musí připadat, že je to stále dokola a že těch fotek už máme nejmíň milión.

Ale jako pro vás je radostí každý z dalších prodaných hudebních nosičů, tak pro nás je velkou radostí každá fotečka s vámi. Jeden rozdíl tady však je, a to že my sice nezískáme za 1 milión vyfocených fotek platinovou fotku, ale zato s každou další fotkou získáváme hřejivý pocit, že vám, my fanouškové, také ležíme na srdci.

Tak i když jsme někdy neodbytní jako štěnice, je to jen proto, že vás máme hluboko pod kůží a že jste pro nás světýlkem radosti v těch každodenních starostech a shonu, které život přináší. Je nám nesmírnou ctí, že se s vámi můžeme potkávat.

Kluci díky moc a mějte s námi, prosím, trpělivost i nadále.

8. 5. 2013, Brno

evita


Zpět na hlavní stránku úvodníku.





Chcete-li vidět anketu, přihlašte se.





Podpořte nás umístěním této ikonky na Vaše stránky. Díky.