Blog

Turné 2017 Brno – očima Nadkarot :) Ahoj všichni, tak…

Turné 2017 Brno – očima Nadkarot 🙂
Ahoj všichni, tak vám trochu popíši kabátí zastávku v Brně. Autogramiáda v pondělí šla jako po másle. Jelikož pánové v Brně byli už asi od neděle a nehrozila zácpa na D1 začala včas. Kluci byli velmi dobře naladění a podepisovali se jako stroje. Do toho občas nějaká fotka s Pepem. Když jsme přišly na řadu my s Eliškou, tak jsme se krásně pozdravili, vypadalo to, že snad i mají radost, že vidí někoho z fanklubu. Já Oty poprosila jestli mi dá na koncertě trsátko. Sáhl do kapsy a dal mi ho hned. Takže úlovek číslo 1. Byla tam s náma i Lily, tak jsme se aspoň seznámily. Pak hurá domů prospat se na dlouhý den. Ráno na 5 do práce aspoň na chvílku. Asi o 3/4 na 9 jsem vyrazila vyzvedout Elis a pak ještě přes celé Brno vnučku. A už šup před Rondo. Tam už čekala Jája a spol. Pomalu se to začalo scházet. Já asi 2x oběhla celý stadion, kvůli navigaci fanklubáků k hlavnímu vchodu. V pokladně Ronda seděla paní co s náma byla v první lajně v Sonu, takže moc dobře věděla cože se to tam schází za partičku. Trochu nás vykolejil jeden zřízenec, který tvrdil, že nejsme u hlavního vchodu. Ale řekl, že zjistí co a jak. Ale bylo všechno tak jak mělo a už nás vedli do haly. Posadili nás na tribunu a během chvilky se začala trousit kapela. A už na první pohled bylo vidět, že mají dobrou náladu. Někteří nás pozdravili a mazali zvučit. zahráli tak 3 písničky a bylo hotovo.
Vyfotili se s domovem a pak šli k nám.Předali se osobní dárky a šlo se fotit. Bylo nás opravdu hodně, tak jsme to brali vždycky s celou kapelou. Jednotlivě minimálně. Vlajku jsme měli, takže fotka s vlajkou snad dopadla dobře. Fotil myslím Karlos. Tímto ho prosím o nasdílení fotky na fcb. Naštěstí jsme se stačili vyfotit všichni, protože ochranka mne už prosila o urychlení. Takže ještě jeden cvak foťáku a konec. Já prosila Toma o trsátko, ale říkal, že už podepsané nemá. Elis Hurvajze o paličku. A bylo celkem vtipné, že jí říká a kde tě najdu? Do toho se vložit Ota a povídá hledej bílou hlavu a máš ji. Kluci odešli a nás vyvedli. Pak jsme se rozprchli, každý měl vstupenky do jiných sektorů. Asi o 3/4 na 5 jsme se vrátili před Rondo a zaujali tradičně místo v první lajně před turnikety. Zvyk je zvyk. V 18 hodin jak bylo slíbeno nepouštěli a my slyšeli ve vysílačce ochranky, že někdo u druhého vchodu se bouří a dožaduje se vstupu. Načež jsme se s naší ochrankou shodli jak jsme krásně disciplinovaní. Pustili nás a my si našli náš chlíveček 3 a čekali a čekali. Mezitím se k nám přidala Hany.Pak to přišlo. Prostě paráda jako vždy. Měli jsme u sebe Toma, byl skvělej, smál se na nás, hrál nám, byl prostě boží. Milan za náma taky chodil a Ota taky hodně často a úsměvy a oční kontakty byly pokaždé.
Těsně před koncem si Milan vzal ručník, utřel se, rozhlídl se a už jsem ho měla v ruce. Netušila jsem, že umím ve svém věku ještě tak vysoko vyskočit. Takže úlovek č.2. Při loučení mi Tom podal trsátko, že ještě našel a Ota házel a já další chytla. Takže úlovky 3 a4. A pak trochu Hurvajs poškádlil Elišku. Prošel kolem ní s paličkama v ruce a nic, ale smál se. Jak na něho zavolala tak jí ji se smíchem podal. Prostě šprýmař. úlovek č. 5
Vyřádili jsme se teda slušně. Elis ještě na zvukovce prohlásila, že chce jednou umřít na koncertě Kabátů. Můžu vám přátelé říct, že jsme k tomu tentokrát byly s Elis hodně blízko.
Jediná kaňka z mého pohledu byly tribuny. Tam se jen sedělo, točilo a nic. Nechápu!!!
A zazvonil zvone a pohádkového koncertu byl konec.
Děkuji všem co se zúčastnili zvukovky i koncertu za hezký den a hlavně Míši za zprostředkování zvukovky.
Těším se na vás do Prahy