Blog

Vánoční povídání o kabátím rozjímání

Zažila jsem už v životě leccos. Viděla jsem hada chc.t, koně blejt, ještěrku couvat, komediantskej vůz na střeše, ale Vánoce s Kabáty?
Když Monika přišla s návrhem strávit předvánoční čas s kapelou Kabát při svíčkách, rozjímání a rozdávání dárků, vybavila se mi bájná Utopia…a když k tomu přidala ještě španělky a zpěv vánočních písní, pomyslela jsem si něco o psychickém onemocnění. Ale protože patřím mezi ohrožený druh jménem optimista, kývla jsem na tu fantazii. Dlužno říci, že za to může z velké části Ota, který někdy v říjnu de facto stanovil přesné datum této akce. Vzbudil ve mně dojem, že to klapne. Tak jsem si řekla, dobrá tedy, jdeme na to.
Rezervovat v prosinci místo v košťanské sokolovně není zrovna jednoduché, neboť se slaví různé narozeniny významných místních osobností. Ale přece jen pověst, která nás provází, zároveň dveře otvírá. Tedy aspoň co se klubovny Tennessee týče.

Neváhali jsme ani minutu a program byl na světě. Pilířem bude předání zaregistrované hvězdy jménem Kabát do rukou zástupců kapely, protože kdybychom čekali ještě déle, tak už žádný bezejmenný tělesa ve vesmíru nezbydou…pak předáme čestné členství Mácovi, myslím, že ho to překvapí…a doufejme, že potěší. K tomu je potřeba nějaké divadéko…takže oprášíme Rockerovu modlitbu, upravíme, přidáme jmenovací projevy, vše vytisknout, rozdat a je hotovo. Zpestřením bude „veřejná“ produkce tolik očekávaného propagačního dývka fanklubu. Stromeček a pod ním hromada dárků bude dobrou vánoční kulisou. A Boruscin nápad, jak zapojit do obdarovávání a přijímání dárků všechny přítomné, se zdá vynikající. Jako bonus je připravena ukázka „velkého“ Českého slavíka z rukou Hurvajzových.

A abychom spláchli všechno jedním vrzem, dáme před akcí poradu vedení, jak bývá zvykem. Je toho k projednávání tři prdele…Takže předem vyzdobit klubovnu, roztáhnout stoly a lavice, ubrusy, dohodnout topení v krbovkách, výčepní zařízení, bombu CO2, sklenice a kelímky… vytáhnout kegy ze sklepa, pivo nesmí být rozkarbované…ostatně k pivu se ještě vrátíme…

Lidé se sjíždějí postupně tak, jak má kdo spojení. Sraz opět před teplickým nádražím, několik krátkých pokynů a část fanklubáků se odjíždí ubytovat směr penzion a část touží poznat legendární Pepé Bar. Dokonce i ubytování jsem vybrala stylově. Za rohem je bývalý sklep pod Centrálem, kde je na zdi vymalovaná památná freska s podobiznami pětice chlapů, kteří zde trávili dny i noci. Dnes je vchod uzavřen železnými dveřmi a kdoví, co zbylo z těch dob. Jen omšelá graffiti na oprýskaných zdech. Ale staré činžáky ve čtvrti u Červeného kostela jen málo změnily svůj kabát, atmosféra těch dob je tu stále živá.

V sokolovně marně čekáme na zahájení plánované porady. Důvod se dozvídáme o hodinu později. Příchod Tomáše do Pepé Baru změnil program celé zde přítomné skupinky, která pod vedením prezidentky fanklubu upustila od svého odjezdu do Košťan a uspořádala malé setkání rovnou v Pepé Baru. Do sokolovny se zatím sjíždějí všichni pozvaní na Zkratovy narozky(bývalý člen Kabátovic jedenáctky), už vidím Entýho, Humuse i ostatní. Ve výčepu už přestává být k hnutí. Také klubovna Tennessee se plní. Přijíždějí místní i vzdálení, přivážejí dárky, cukroví, proviant… všichni jsou tak trochu potřeštění očekáváním. Čekáme, jestli kapela splní svůj slib a nezapomene. Nemají totiž jen nás. Pepa dnes hraje a Ota odjel na vánoce o den dřív. Dokonce i Tomáš a Hurvajz plní nejedno předvánoční přání. Dětem v bílinském oddíle karate předávají ceny a diplomy při jejich turnaji a pak se urychleně přemisťují do Košťan.
Jen Milanova přítomnost je obestřena tajemstvím, snažíme se respektovat únavu z těžkého tvůrčího období a příliš nenaléhat. Popravdě, jeho průběh je spíše poznamenám oslavami jeho nedávno proběhnuvších narozenin, takže Milanova účast bude spíše dalším hrdinským činem, než vánočním rozjímáním.
Těšně před zahájením celé akce se dozvídám, že chystané překvapení v podobě Hurvajzova slavíka se nekoná. Bubeník se totiž oprávněně domnívá, že by ho ve víru vánočních oslav klidu a míru někde v roztržitosti zapomněl. Nepomohlo ani mé ujišťování, že se mu o jeho trofej postarám. Naštěstí Tomáš Krulich ochotně nabízí svého ptáčka a dává ho nezištně k dispozici těm, kteří se o něj také, byť nepatrným dílem, zasloužili.
Neplánovaným aktem bylo předání ceny Českého slavíka pro nejlepší fanoušky, kterou věnoval Duby všem divákům, fanouškům a příznivcům kapely Kabát. Bylo to jedno ze dvou příjemných překvapení vánočního večera. Tím druhým byl vánoční dárek věnovaný kapelou všem přítomným fanouškům v podobě sudu dvanáctky. Z rukou samotného Milana Špalka chutnal dvojnásob a mnohým z nás urychlil průběh předvánočního rozjímání natolik, že jsem se s nimi až do svého odjezdu nepotkala. Zbytek večera zřejmě strávili stylově mezi vánočními stromky, opřenými o zeď sokolovny a čekajícími na své majitele v mrazivé předvánoční noci roku 2009.

Na závěr dlužno říci, že není v silách snad žádného smrtelníka, aby zajistil vše ku spokojenosti všech bez rozdílu. Kapela bohužel nebyla kompletní, španělky nezazněly a večer byl po čertech rychlej. Dobré ale je, že košťanští opět nezklamali a patří jim dík za to, že přijali pod svou střechu všechny bez rozdílu, ať jsou místní nebo přespolní.
Stejný dík patří všem fanklubákům, kteří se na akci sešli i přes tento sebevražedný předvánoční termín a přijeli z obrovské dálky udělat radost sami sobě a doufejme, že i kapele. Speciální poděkování patří Dubymu, Macikovi, Dubymu ml. za úzkou spolupráci a pomoc , Mácovi, Milanovi, Hurvajzovi a Tomášovi, Monice, Evče, Strnymu, Imrovi, Borusce, Vlčandě a Vlčákovi, Rockerovi007, Lence 10, Luci, New-Rikitanovi, Mírovi, Kocourovi, Amatisovi, Klimoškovi, Barushi s maminkou, Malaverce, Ešusovi, DJ Caseymu, Kamče, Jendovi.592, dvěma Jaklikům a čtyřem Žízním a jednomu nejmenovanému členovi, který seděl mezi Barushí a Žizněmi, kterého prosím, ať se mi ozve.Tímto se mu omlouvám a všem, které jsme nedopatřením zapomněla jmenovat. Jedněm patří dík za to, že nám věnovali čas a dalším patří obdiv za to, že vážili tak dlouhou cestu sem k nám, Na sever.

Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2010