Archiv úvodníků


České hrady 2016, Točník 15.-16.7.
Jak se všude psalo a jak jsme všichni už dlouho věděli, tak hlavním tahákem na letních festech na hradech jsou naši KABÁTi. Takže jak jinak, skoro na každým hradě bude mít fanklub svoje zástupce. Na ten první jsme vyrazili z fanklubu já, Dádula, Lukyfanky, Vladimir, Míša, Markét a dál od Markét sestra s dvěma kámoškama a od Lukyho kamarád z Rakovníka s přítelkyní (všechno asi budoucí členové :)). Vyrážela jsem v půl sedmý do Skryj, kde jsem nabírala Markét a tři holčiny, přibrzdila jsem jim pod Točníkem a pokračovala do Hořovic, kde vláčkem přijela Dádula a kolejáčkem Vladimír. Dádula z Chebu jela ve 4 ráno, čemuž říkám "skalní" fanynka. Z Hořovic pendlovala kyvadlová doprava na Točník, ale až od 9.15 a zvukovka byla avizovaná na 9 hodinu. Jak zněla dohoda s panem Viktorem Součkem, hlavním pořadatelem - v 9 sraz u back stage ve v.i.p. zóně. Skupina 10 lidí bez Míši, která dorazila na fest až odpoledne, se vyšplhala kolem parkovišť, stanové louky a v.i.p. kempu k místu činu, čili back stage. Mladý muž, který byl první na ráně ochotně pro pana Součka zaběhl a ten během chvíle dorazil, ještě pojídajíc zbytky snídaně. No, co se týká dojmů z tohoto setkání, tak by se to dalo nazvat "Báječné setkání třetího druhu". Dál to nebudu rozebírat, psala jsem k tomu na kecárně exta. Na back stage jsme dostali všichni kafčo a udělali nějaké fotky s novou vlajkou a čekali dle pokynů pana Součka, že kapela kolem 9. dorazí. První přijel Ota s Pepou, pozdravili nás a šli na pódium už něco kutit. To nás už pořadatel pustl v.i.p.vchodem před pódium taky. Přes pódium velký závěs s reklamou na Starouše pivo. Luky s Markét říkali, že v pátek při zvukovkách byla vždy plenta zatažená a na vedlejší stage běžel koncert. Ptali jsme se jednoho z pořadatelů, co se tam kolem motal, jestli to odtáhne na Kabátí zvukovku, tak řekl, že ne, že to musí oni říct. No tak jsme doufali, že na nás kluci budou myslet a že nebudeme jen koukat na stínový divadlo s muzikou Kabátu. Zaplaťpánbůh Ota řekl, až odstraní stěnu :) :) :) a stalo se. Čekalo se na zbytek kapely. Dorazili bohužel později, něco kolem 9.30 a zkoušet začali ještě o něco později. Takže jsme začali tušit, že, když se areál otvírá v 10.30, že k nám asi do podpalubí nesejdou. Zkouška klasika, srandičky, vtípky, nálada super. Kluci nás zdravili. Korunu tomu dal Luky, který celý natěšený na ně volá na Pepu na pódium - ahóóój Otóóó. Pepa se tomu řechtal. Takže Luky prosím tě, už se konečně někam podívej, kterej je kterej :) Ne to je vtip, Luky je skalní fanoušek a pracovala jen eufórie a radost, že je vidíme. Dali Piju já, piju rád a Bandity a končili cca kolem 10.30, kdy už se do areálu začali trousit davy, takže oponu zatáhnout a hurááá pryč. Narychlo jsem napsala Otovi, jestli by nám podepsali vlajku plíííís, ale odepsal, že příště, že už mastí na hotel. No moje chyba možná, měla jsem se ozvat o něco dřív. Zklamání bylo pro nového člena Vladimíra a Markét a ostatní, zatím nečleny, protože ještě s klukama naživo něměli na zvukovce osobně možnost se setkat, ale i tak spokojenost. A začal dlouhý, dlouhý, dlouhý, ale krásný, krásný, krásný a slunečný den. Druhý den festivalu. Nejdřív jsme dohodli strategii a taktiku, protože nám bylo jasný, že první lajnu musíme střežit průběžně a nic nenechat náhodě. Po areálu se potloukalo dost agentů, kteří byli podezřelí už tím, že na sobě měli doplňky od Kabátů, takže bylo jasný, že si na první lajnu budou taky chtít počkat. Střídali jsme se u zábradlí tak, aby aspoň 4-5 lidí vždycky obsáhlo co největší prostor. Mělo nás pak být za fanklub celkem i s Míšou 11. Během dne tedy ještě náhodou Dáša zjistila, že je za fanklub přítomna další členka, a to Evča, ale tak pak za námi nedorazila. Areál super, krásný výhled na Točník, stánků se vším možným nekonečno a samozřejmě za nekonečně nehorázný ceny, ale s tím se počítá :). Rozhodli jsme se, že budeme koukat na kapely na naší Staropramen stage, a to z už popsaných strategických důvodů - první lajnu nedáme !!! Lukyfankymu se zasekla jehla a skoro každou půl hodinu opakoval: Já se odsud nehnu, já tady těch 14 hodin budu čekat... A jak řekl, tak udělal. Pro pivo, jídlo a vyvenčit si fakt odskočil rychlostí blesku. Smrtislava jsem neviděla, živila jsem se u stánku nikoliv na levnou krásu, ale na kfc. Pak jsme zkoukli Mňágu a žďorp - charismatický chlapíky středního věku, hrajou je i rádia, takže si s nima bezděčně zabéká i jejich skalní nefanoušek. Docela bych jejich nápad doporučila i Kabátům. Na jednu z posledních skladeb nechali securiťaka a svýho bedňáka, ať vytáhne z publika slečnu, na kterou ukázali. Slečna, téměř přetržena vejpůj securiťákem, byla donucena týmiž chlapíky vyšplhat na pódium po boční konstrukci - chlapci dávali tzv. záchranu, držíc slečnu za pozadí :). Na pódiu dostala paličku a nástroj, který nevím, jak se jmenuje, ale byla poučena, ať paličkou do rytmu do toho tluče. Bylo úplně jasný, že se nejedná o žádnou domluvenou akci, protože chudák děvče se během písničky asi 10x studem propadla pomyslně pod pódium a bylo jí z očí jasně možný číst: "ať už to skončí, ať už to skončí ...". Ale nakonec to dala, přežila, vrátila se jí barva obličeje z rudé do přirozeně růžové a mohla přes v.i.p. zónu zpátky mezi svoje. No přesně jsem četla myšlenky všech nás přítomných fanklubaček - zasněný pohled, sen zhruba tohoto obsahu: "Kabáti hrají na pódiu, přichází Entý a nějaký svalnatý securiťák, nekompromisně mě přetahují přes zábradlí, ladně spolu šplháme ruku v ruce na pódium a tam už čekají naši kluci Kabáti, úsměvy od ucha k uchu, podávají mi nějaký jednoduchý hudební nástroj, třeba triangl a říkají - hrej, děvče. No, pak rána, pád do reality a smutné zjištění, že i kdyby Kabáti tenhle kousek někdy dělali, tak si vyberou nějakou cca minimálně o polovinu mladší :). Po každým vystoupení byla vždy hodinu na Staropramen stage pauza, za plentou něčí zvukovka a někdo hrál na vedejší Bohemia stage. Byli jsme většina ale pořád u Staropramen stage a o hodinových pauzách klábosili, fotili nebo odbíhali za potravou nebo se vyvenčit. Další účinkující byl Krucipüsk. Nejsem jejich fanynka, bolí mě z nich uši, nerozumím textu, přijde mi, že něco stále opakují a do toho řežou do kytar a baskytary a bubnů. Ale zpěvák je šoumen, má vtipný vstupy a hodinu se to dá vydržet. Ale fanoušků měli dost a taky jsme si na ně zapařili v rámci zachování bontonu první lajny. Zase přestávka, zase Lukyho vstupy: já se odsud nehnu, já tu budu 15 hodin čekat :) A přišly Rybičky 48. To jsem s Míšou pustila na naše místa dvě holčiny, které přišly přímo na ně. My si mohli dát v klidu v areálu jídlo, mochito a holčiny byly šťastný jak blechy, že jsou uprostřed první lajny. Mimochodem mochito bylo asi podle nějakýho festivalovýho receptu, zkusím ho tak trochu nastínit: 400 ml ledových kuliček, dva plátky limetky, pět lístků máty, tři zrnka třtinového cukru a bílého rumu co by tak člověk seškrábnul z jazyka po jednom hltu z lahve. Ale jak už víme - s tím se počítá. Po Rybičkách jsme se jako rybičky protáhly davem zpátky nikoliv na stromy, ale na místa. Holčiny děkovaly a šly pařit jinam. Po další hodinový pauze nastoupila Vypsaná fixa. Ty jsme chtěli vidět. Nemůžu si pomoct, ale mě jejich zpěvák pořád připadá jako potomek Mira Žbirky a Kurba Cobaina. Punk, punk, punk. Při týhle produkci bohužel došlo k nepříjemným incidentům. Jejich fandové přišli už pod pódium dost upravený, a to asi nejenom alkoholem, vůně trávy a jejich zorničky svědčili o něčem ještě dalším, ale nic proti tomu, kdyby nám pak ale neskákali a nepadali celej koncert na záda. Kolem byli i menší děti a mladá děvčata. Docela to vypadalo chvílema dost blbě, když malej klučina si málem rozkřísnul hlavu o zábradlí a pak vzápětí mladá dívčina si malém zlomila o zábradlí žebra. Snahy normálních diváků je zklidnit byly marný, a to i z toho důvodu, že je zpěvák ještě povzbuzoval a vymýšlel pro ně různý hry - jakože udělejte kolo a až řeknu teď, tak to rozrotujte. No pěkná rotace, která skončila valnou hromadou rotujících i okolostojících, kteří vůbec ale rotovat nechtěli, natož padat. Vladimír za nás bojoval, dělal takový nárazník a pak se snažil je umravňovat, ale bez výsledku. Rodiče toho klučiny a mamka té dívčiny byly taky na prášky, ale všechno marný. Proti té hordě potácejících se těl s vytřeštěnýma očima nebyla šance. Marné byly i naše snahy o přivolání securiťáků, kteří dva stáli po stranách pódia a tvářili se, jako když zrovna pozorují roztomilá zvířátka v zoo. Naštěstí se blížil konec koncertu.Všichni přežili, rotující odešli, ale zůstal jeden jejich mluvčí. Mluvčí asi proto, že jediný z nich byl ještě schopný mluvit trochu souvisle. Měl snahu tam všem rozlobeným divákům s pohmožděninami a odřeninami vysvětlovat, že to jejich výraz zábavy, že oni se nepotácejí, ale že tančí a baví se a vrchol jeho rozboru byl ten, že tam vlastně děti, mladý holky a starý báby nemaj co dělat. Takže vážení, kdo jdete na hrady, tak na Rybičky 48 brnění nebo aspoň chrániče. Po další hodinové pauze nastoupil Divokej Bill. Multiinstrumentální skladby, krásný houslový sólíčka, vtipný vstupy zpěváka a kytaristy ... Hodina utekla, potrénovali jsme skákání a tleskání a hrození a taky pocvičili hlasivky a ufff - ještě hodina pauza a páááák ..... KABÁT. Přítomnost Kabátu teda byla během odpoledních vystoupení už cítit, když postupně začali chlapíci instalovat kolem pódila tlakové lahve, nějaký pyrotechnik na repro bedně montoval jakousi výbušninu. Spojoval drátky, rozpojoval drátky ... Tak jsme si říkali, jestli je to opravdu mistr ohňů od Kabátu nebo jestli to není nějaký záškodník. Uzavírali jsme mezi sebou sázky, jestli Kabáti začnou ve 23 nebo jestli nás zase budou škádlit zpožděním. Ale neškádlili. Stáli vpravo ve tmě v rohu jeviště a bavili se nad tím, jak reflektory osvícený dav skanduje, píská a piští. A vypuklo to. Intro k Banditům jako při turné BdP a už to jelo na plný pecky. Super malý a nízký pódium a celkem i blízko zábradlí. Kluci v bezva náladě, krásný a šikovný, jak je známe :) Díky rozměrům pódia byli tak jako pohromadě, takže člověk nemusel, když chtěl z Tomáše se podívat na Otu, provést otočku hlavy o 180 stupňů a zaostřovat o několik metrů dál. Set list stejný jako na Top festu a Vysočina festu - všichni jste ho určitě viděli, nebudu sem psát, už takhle se to nedá číst, jak je to dlouhý. Babu si na pódium žádnou nevytáhli, takže asi s Mňágou a žďorpem zatím nemluvili. Překvapením byl vstup Divokýho Billa v pecce Žízeň, kdy přišli za klukama a zpívali s nima a vlastně i s náma :). Myslím, že kókali, co to majú Kabáti za super publikum. Ale oni taky měli dobrej kotel. No hodina s Kabátama utekla nějak rychlejc, než s ostatníma kapelama. Na tom jsme se shodli všichni. Kluci fanklub z pódia zdravili očima a posunkama, protože byli fakt blízko (sice ne jako v Sonu, ale víc, než jinde na koncertech). Nabili nás zase energií na pár tejdnů. Po skončení jsme si ještě jednou zazpívali Žízeň, a to u stanu Staropramen. Jeden zavřeli úplně a u druhýho jim točení piva šlo jak psovi pastva. Ale dočkali jsme se. Pokecali na kelímkáčema a šli do svých brlohů. Markét s holkama jeli do Skryj, Míša s manželem šli chrupat do auta, Luky do stanu do V.I.P. kempu :) Já s Dádulou do mýho auta a Vladimír vedle něj pod hvězdy. Ráno jsme vyrazili po šestý hodině, protože kempy musely být vyklizený do 11 hodin, takže jsme se báli, že kolem 8-9 bude ucpaný výjezd. Hned za Točníkem - překvapení - silniční kontrola - paní řidičko, dejchněte mi prosím :) V pohodě, můžete jet ... Dádula šupky do vlaku, já hupky Vladimíra do Kladna a pak už .... no pohádky je konec. Ještě bude 7 dílů na různých hradech. Moc si to všichni užijte. Zvukovky uvidíme, jak se povede boj vybojovat, zatím neházejme flintu do žita. Určitě mě tu ostatní doplní o nějaký zajímavý informace z festu nebo veselé příběhy.... Mašle

Mašle


Zpět na hlavní stránku úvodníku.





Chcete-li vidět anketu, přihlašte se.





Podpořte nás umístěním této ikonky na Vaše stránky. Díky.