Blog

Report Janinky z akce na Hvjezdě: Zkusila jsem také „vyplodit“…

Report Janinky z akce na Hvjezdě:
Zkusila jsem také „vyplodit“ reportík ze super akce. I když už některé věci zde byly řečené, pro posloupnost jsem si dovolila je trochu zopakovat:

Oslava v Teplicích aneb fanklub s hvězdami na Hjezdě

Čas se žene jako povodeň a nešetří nikoho, ani hvězdy rockovýho nebe. Planeta Země oběhla už 50x Slunce od té doby, co se narodil v Teplicích kytarista nejlepší kapely na světě Tomáš Krulich. A zanedlouho bude mít svých „45 zářezů na kabátě“ i „benjamínek“ teplické formace Ota Váňa. Jistě uznáte, že taková výročí si zaslouží patřičnou dávku pozornosti a členové Fanklubu Kabát si lámali hlavičky nad tím, čím by své „zlaté chlapce“ překvapili a potěšili.

Dalo to trochu hloubání a roztáčení mozkových závitů, ale nakonec se podařilo vymyslet dárky, které by byly hodné velikánů rockové scény, ale hlavně udělají radost oslavencům. Tomáš měl být obdarován ručně dělaným soudkem plzeňského piva a zapalovačem s logem fanklubu. A Ota, sběratel LP desek se zájmem o historii, zejména o období 2. Světové války, dostane „starý elpíčka“ se zahraničními rockovými kapelami, a aby si taky něco užil, tak i poukaz na adrenalinový zážitek v podobě řízení BVPéčka v Milovicích. Oba dárky pro Otu budou vloženy do starých vojenských beden, které spolu s LP deskami sehnala Mašle.

Po několika změnách termínů byl stanoven den „D“ na 12. května 2016 v teplické Hvjezdě. Ačkoliv termín vyšel na všední den, fanklubáci se dost posnažili a všelijak ukecali své zaměstnavatele, takže v hojném počtu (cca 25 kusů) dorazili do Teplic.

Členové fk se ve stanoveném čase „srazili“ před komplexem, patrně ještě z dob socialismu, ve kterém se nachází klub Hvjezda. Vytahali z auta dárky a siláci Pavel a Petr se ujali přemístění soudku s pivem, což nebyla záležitost zrovna jednoduchá, jelikož soudek nebylo za co uchopit a dost jim klouzal z rukou. Ale dobrá věc se podařila a fanklubáci i s dary se zdárně přesunuli do Hvjezdy, kde již čekal Martin „Máca“ Uhrik a Mára z Blue Rocket.

Dary byly uschovány, fanklubáci se pohodlně usadili, objednali si pití, Míša rozdala trička s novým logem fanklubu členům, kteří si je objednali a všichni netrpělivě očekávali příchod hlavních aktérů.

Úderem osmnácté hodiny se objevili Tomáš s Otou a nastalo bouřlivé vítání. Když se konečně všichni se všema přivítali, započalo se s gratulacemi. První pán „na holení“ byl Tomáš, kterému byl předán soudek s pivem a proprietami na naražení soudku, zapalovač a další osobní dárky. No samo, že si přítomné dámy nemohly nechat ujít příležitost polibku, takže Tomáš byl tak „olíbanej“, že se nejspíš nemusel tři dny mýt .

Po té se pozornost přesunula na Otu, který nevěřil svým očím, když z vojenské bedny vybalil elpíčka a hned volal na Tomáše, ať se jde podívat na ty skvosty. Ještě víc byl překvapenej, když z druhé bedny vytáhl poukaz na řízení BVPéčka. Taktéž Ota dostal osobní dárky od některých fanklubáků. A dámy opět nevynechaly příležitost „k líbačce“, takže Ota se taky zřejmě několik dní nemusel umývat .

Fotoaparáty neustále „blejskaly“, jak v Hollywoodu na Oskarech. Fanklubáci využívali toho, že mají své „miláčky“ jen pro sebe a tak osobní rozhovory nebraly konce. Tomáš i Ota byli úžasní a s každým si povídali, fotili se a tak vůbec. Se docela divím, že jim z toho nešla hlava kolem. Ovšem tomuto kolotoči neušel ani Máca, ani Mára z Blue Rocket, který sice asi o půl osmé odešel na zkoušku kapely, ale později se vrátil i s celou grupou a byla s nimi prima zábava.

Mára prohlásil, že docela záviděj Kabátům takový fanoušky, kteří se sjedou v takovém počtu a ze všech koutů republiky. To samé nám říkali i místní, že je obdivuhodné, jak se fanklubáci sjeli z takových dálek a ještě k tomu ve všední den.

Kde se vzal, tu se vzal, dorazil i Mistr Hurvajs, čehož jsem využila a osobně jsem se ho zeptala, jak ho přesvědčili, aby hrál v KKV. Hurvajs mi na to řekl, že prej se doma nudil (no nevím komu mám věřit, protože Halda v rozhovoru tvrdil, že má na Hurvajse vliv 🙂 ). Vedle Hurvajse seděl v tu chvíli šéf KKV (ale to já jsem nevěděla, že to je Marek Ptáčník) a hned na mě: „To jsi Ty, kdo dělal rozhovor s Haldou?“ Já že ano a on: “No jak Tě mohlo napadnout, že by Halda byl šéfem KKV :)? Šéfem jsem přece já“ Tak jsme se omluvila a že už si budu navždycky pamatovat, že KKVéčku šéfuje on :).

V družném hovoru večer plynul, akorát jediná vada na kráse (aspoň pro mě) byla, že tam bylo nahuleno, jako v jedový chýši. Ale jinak super akce, fakt zážitek na celý život. No uznejte, mít pro sebe větší polovinu Kabátu, celej Blue Rocket a navíc i Mácu, kdy se to komu podaří…? A ještě, když „dýdžej“ začal pouště Kabáty a všichni zpívali, až se hory zelenaly, i já, ačkoliv o mně manžel tvrdí, že já můžu zpívat akorát tak do horký vody, a pak by z toho mohla bejt docela dobrá hovězí polívka. Ale největší zážitek pro mě byl, když i Tomáš se připojil a zpíval s námi pecky od Kabátů. To bylo opravdu hodně nevšední a milé.

Organizátorům, Tomášovi, Otovi, Hurvajsovi i všem, kteří tam byli velikánský dík. Pro takovýhle věci stojí za to žít