Blog

Turné 2017 – zastávka Zlín – report o Lišky :)…

Turné 2017 – zastávka Zlín – report o Lišky 🙂
Zlín- na zvukovku jsme se postupně scházeli po dvanácté a když Míša potvrdila začátek na 13:00, šli jsme do blízké restaurace, kde ale byla uzavřená společnost a pár stolů mělo cedulky s reserve Kabát. Když přišla servírka, že je celá hospoda obsazená, rozepla jsem bundu a ukázala tričko s tím, že my jsme taky Kabát. Začala smát a obsloužila nás. Pak nám ještě popřála ať si to užijem. Před halou už potom čekali další účastníci a děti z domova. Přijeli kluci, pozdravili se s námi a za chvilku nás odvedl sekuriťák dovnitř na plochu. Pak přišla kapela a začalo tradiční focení a podepisování. Od dětí dostali kluci nějaký dárek – Flašku slivovice od Jelínka a ještě něco, co jsem neviděla. Docela mě překvapilo, že přišli před a ne až po zvukovce. Taky jsme viděli, že sekuriťáci dělali svou práci dobře, protože vyhodili dva týpky, kteří přišli, hned se hnali k nám a chtěli se fotit. Potom nás vyhodili z plochy na tribunu a kluci začali zvučit. Zimák dostál svému jménu, páč tam byla tak šílená zima, že jsme byli rádi, když jsme vyšli ven. Tam bylo tepleji. Taky Pepa to vzpomněl na koncertě, když prohlásil, že po poledni byla na stadionu taková zima, že myslel, že nepřijdou. Po zvukovce jsme jeli ještě domů, Alča jela k dceři. A potom koncert. Zlín totálně ucpaný, nebylo kde parkovat, nakonec jsme nechali auto kousek od zimáku v jedné uličce. Měli jsme lístky na tribunu, kvůli dětem, ale vůbec to nevadilo. Krásně jsme všechno viděli. Atmosféra úžasná, pak se zhaslo a kluci nastoupili. Pepa lítal po celým pódiu jak zběsilí, Milan se zase vyslíkal, teklo z nich …. Při Malé dámě stálo všechno publikum a Pepa je dostal do varu. My jsme stáli v podstatě celý koncert a náramně si to užívali, až se to nějakým starším manželům nelíbilo a pokoušeli se nás umravnit. Paní si stěžovala, že je strašný kravál, pán zase, že moc řveme. Asi si mysleli, že koncert Kabátu je filharmonie. Při tradiční Žízni teklo už i z nás. Pepa pronášel, různé vtípky, jako že : Hurvajs se dotočí, Milan se utře, já se opřu…. Publikum kolem nás bylo takové nijaké, co jsem si všimla ani moc nezpívali, Tetu z Ostravy jsem hulákala snad jen já a Vilda. No a pak přišel fakt konec a jak prohlásil Pepa : teď přijde písnička, kterou jsme říkali, že už hrát nebudem, ale kterou i navzdory kritikům budem hrát asi až do smrti. No, my věděli sví a začali burcovat ty sedící vlažné lidičky kolem nás : pojďte, stoupněte, zpívejte, tleskejte, skákejte, dejte do toho srdce tak, jako to oni dali pro nás a fakt se nám povedlo spoustu lidí nakazit a oni nakonec vstali a zpívali. Prostě každý koncert je úžasný zážitek a připádá mi, že každý další je lepší než ten minulý a nic lepšího už být nemůže.
Cesta zpět proběhla úplně bez problémů, protože jsme to vychytali a jeli zpět úzkými uličkami Letné a vyjeli až za centrem Zlína, kde to bylo podle informací dost hustý. Takže teď se už těším na setkání s vámi na členské.